TELEVIZE

Když jsem na konci 90. let poprvé navštívila koncert ve Dvořákově síni Rudolfina, byla jsem ohromena dekorací úchvatného prostoru, zvukem orchestru, tehdy České filharmonie, a plna úžasu nad tím, že vůbec smím usednout v místech, kde dirigovali Dvořák, Čajkovskij, Talich, Kubelík, Bernstein... Podobné myšlenky se ozývaly i ve Smetanově síni Obecního domu.

Že se sem budu vracet nejen jako posluchačka, ale také průvodkyně večery s tak hvězdnými protagonisty, jako jsou Zubin Mehta, Yo-Yo Ma, Edita Gruberová, Rolando Villazón, Anna Netrebko, José Cura, Renée Fleming, Simon Rattle, Mischa Maisky nebo Daniel Barenboim, chápu jako ohromný dar. Netušený životní bonus pro někdejší studentku muzikologie, která se místo vědeckého bádání ocitla ve sférách popularizace hudby.

Práci pro Českou televize jsem ovšem zahájila ve zpravodajství. Dva roky jsem probouzela diváky v Dobrém ránu. Pak přišla nabídka na pořad folklorní a od něj už bylo docela blízko kousek ke klasice, slavnostním večerů a kulturním událostem.