KNIHY

Když mi bylo devět, potkalo mé rodiče nebývalé štěstí v podobě třítýdenního pobytu v zahraničí.

Přišlo mi přirozené, že pro ně musím zaznamenat, co jsme s mladší sestrou během jejich nepřítomnosti podnikaly.

Dodnes nevím, zda tento první impuls k psaní deníku byl více projevem uvědomělé školačky nebo mého tvůrčího ducha (ráda bych věřila, že b/ je správně).

Podnět to byl každopádně dalekosáhlý. Od té doby, kdykoli jsem potkala charismatického člověka, navštívila krásné místo, zemi, zakusila výlučnou chvíli, měla jsem nutkání se ze svých dojmů vypsat. Postupně nejen do deníku, ale i do novin, časopisů a nakonec i knih.

Nevím, vytvořím-li kdy jiné, než knihy rozhovorů. Imponují mi na nich návraty k myšlenkám nevšedních lidí, k trefnosti jejich vyjádření. Baví mě zachytit jejich moudrost, zvídavost, vitalitu, energii, optimismus. Bývají tak inspirativní!