ROZHLAS

Mé setkání s rozhlasem? Nádherný životní moment. Radost!

Poprvé jsem do něj vstoupila v pěti letech, když jsem v brněnském studiu natáčela lidové písničky s BROLNem (a rozplakala se při první chybce, přemožená tísnivým pocitem, že nastala nenávratná katastrofa.)

Profesně se naše cesty protnuly roku 2000. Nejprve jsem působila jako tisková mluvčí rozhlasových symfoniků, později moderátorka pořadů klasické hudby, přímých přenosů z Rudolfina.

Když jsem dostala nabídku z Dvojky a s ní možnost podstatně rozšířit své žánrové spektrum, pohár spokojenosti byl naplněn. (Přičemž hledání a putování, doufám, nekončí!)

S vděkem a nadšením jsem přijala příležitost zpovídat ve Stříbrném větru a dalších pořadech (Hudba, kterou mám rád, Noční Mikrofórum, Host do domu) mnohé úchvatné osobnosti.

Pak je tu práce dramaturgická. Přistupuji k ní s pokorou, přejícností a potěšením ze spolupráce s bezvadnými kolegy, které jsem často směla k rozhlasovému mikrofonu sama přizvat (Noční Mikrofórum, Nedělní dobré ráno).

Na rozhlase miluji intimitu, komorní charakter, odpoutání se od vnějších a vnějškových okolností, koncentraci na váhu slova. Stále znovu si s ohromením uvědomuji, jak půvabně a nenuceně dokáže pobídnout duše lidské k hlubokým projevům.